Výstava Václav Buchtelík: Pod doutnajícím nebem roztrhal jsem kůže knih

Výstava

Místo konání: Důl Michal, Cechovna

Kurátor výstavy: Tomáš Koudela

Výstava potrvá do 28. 8. 2020.

Otevírací doba GDM: po–ne 9–16

Výstavu pořádá Národní památkový ústav (správa Dolu Michal) ve spolupráci s Katedrou výtvarné výchovy Pedagogické fakulty OU.

 

Václav Buchtelík

*1990, CZE

Studoval v Ateliéru Malba I u prof. Daniela Balabána na Fakultě umění Ostravské univerzity. V současné době žije, pracuje a tvoří v Ostravě. Jeho ranými cykly prostupuje neuhlazená syrovost, vrstevnaté tahy štětcem a zdůrazněná těžkomyslnost míchaná s kontrastními barvami s vypjatou vnitřní energií s robustním až expresivním malířským rukopisem. Ve svých dílech se vypořádává s osobními tématy, obavami a úzkostí. V jeho obrazech se objevují například předměty každodennosti či výjevy z okolí, ve kterém žije, nebo jej nějakým způsobem zaujaly. Věnuje se velkoformátovým malbám, avšak pracuje i s malými formáty, které často vlastnoručně adjustuje.

 

Výstava Pod doutnajícím nebem roztrhal jsem kůže knih je prezentací aktuální malířské tvorby Václava Buchtelíka.

Soubor velkoformátových figurálních pláten rozehrává celou řadu významových vibrací, kolem nichž je zřetelně identifikovatelné vizuální ložisko neradostné přítomnosti, respektive podobně temné blízké budoucnosti.  

Postapokalyptický obsah je autorem konfrontován optikou obrazové zkratky, nabízející ultimativním tónům konce světa takovou vizuální variantu, která počítá s divákem schopným identifikovat široký rejstřík nejenom estetických, ale i etických významů. Komplexní obrazové pole je autorsky pečlivě promyšleno a instalováno v souladu se specifickými výstavními možnostmi Galerie Dolu Michal.

Vedle velkoformátových maleb jsou zastoupeny i práce menších formátů identifikovatelné v prvním plánu jako studijní či přípravné realizace.

Promýšlení autorského konceptu nás však nemůže nedovést k tomu, abychom jednotlivým obrazovým sekvencím přikládali stejnou vážnost a opakující se motivy vnímali jako časoprostorové struktury, jejichž barevné či formátové diference nabízejí vždy novou a autentickou vizuální variantu předmětného obsahu. 

Důležitou součástí výstavy Pod doutnajícím nebem roztrhal jsem kůže knih je soubor nefigurálních výjevů (architektur i krajinných motivů) monumentálně vystupujících před divákem, tu jako zlověstně monochromatický imperativ nepřítomnosti duše a srdce člověka, jinde jako meditace v kolektivním depozitáři obrazové paměti, jejíž prostor a čas nebyl ukřižován.